V trojúhelníku mezi pavilóny E a I, oproti budově ředitelství léčebny, byla poté, co bylo nutné po vichřici v roce 1908 ze zdravotních důvodů smýtit zbytek někdejšího Hamzova březového hájku, založena v roce 2010 Novosvětská zahrada, vysazená pouze ze severoamerických dřevin.
Dřeviny z Nového světa se honosí svojí krásou stejně tak, jako nám stále libě zní Dvořákova symfonie - Novosvětská, odtud její jméno. První strom, který zde byl při příležitosti Dne stromů a dřeva, kdy byla zahrady zakládána, byl javor cukrový - Acer saccharum. V parcích se tento javor objevuje od roku 1725. V Čechách byl poprvé vysazen patrně před rokem 1835 v Praze v Královské oboře. V našich parcích a městských výsadbách je relativně hojným druhem. Jeho míza bývá využívána jako zdroj cukru. Jak lidé na získávání cukru z javoru přišli? Jedna populární legenda vypráví o indiánském náčelníkovi, který prý mrštil svým „tomahawkem“ do stromu. Stromem byl javor a míza začala vytékat. Čirá tekutina z rány kapala do nádoby, která byla náhodou na zemi pod ním. Jeho žena, která si myslela, že tekutina v nádobě je voda, ji použila k vaření zvěřiny. Po vaření zjistili, že jak maso, tak sladká šťáva, která tam zůstala, jsou lahodné. Zpětným zkoumáním jak se to stalo, zjistili, že sladká míza z javoru byla jedinou odlišností. Zopakovali tento postup a zbytek je dnes historií. Američtí indiáni se během staletí naučili, kolik mízy mohou odebírat javorům, aby tyto nezašly, nýbrž poskytovaly svou šťávu po mnoho desetiletí. Za Marie Terezie se konaly pokusy se získáváním cukru z javoru i u nás. Největšího rozmachu se "javorové cukrovarnictví" dočkalo za napoleonských válek, kdy nebylo možno dovážet třtinový cukr. Tehdy se nejvíce javorového cukru vařilo v Dobříši a na Velehradě. Po těchto válkách se už ale u nás rozmohlo pěstování cukrové řepy a ta postupně vytlačila všechny ostatní zdroje cukru.
Všechny vysazené dřeviny v Novosvětské zahradě byly zakoupeny z veřejné sbírky, kterou jsme vyhlásili jako pomoc po ničivé vichřici v roce 2008. Tato lokalita se tak stala dalším místem, které významně rozšířilo řadu sbírkových“ taxonů Hamzova parku a arboreta.
Výjimkou v tomto prostoru jsou dva morušovníky ponechané z předchozích výsadeb doslova z piety k tomuto místu.
Novosvětské jehličnany
Borovice osinatá (Pinus aristata), borovice těžká (Pinus ponderosa), borovice vejmutovka (Pinus strobus), douglaska sivá (Pseudotsuga glauca), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), jedle Fraserova (Abies fraseri), jedle plstnatoplodá (Abies lasiocarpa), jedle vznešená (Abies procera), smrk bílý (Picea glauca), smrk Brewerův (Picea breweriana), smrk černý (Picea mariana), smrk sitka (Picea sitchensis), tisovec dvouřadý (Taxodium distichum)
Novosvětské listnáče
Ambroň západní (Liquidambar styraciflua), dub bahenní (Quercus palustri), dub celokrajný (Quercus imbricaria), dub červený (Quercus rubra L.), dub šarlatový (Quercus coccinea), halézie karolínská (Halesia Carolina), javor cukrový (Acer saccharum), javor červený (Acer rubrum L.), javor stříbrný (Acer saccharinum), lípa americká (Tilia americana), nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus)
